čeština
infix
podstatné jméno (mužský rod)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | infix | infixy |
| 2. pád | infixu | infixů |
| 3. pád | infixu | infixům |
| 4. pád | infix | infixy |
| 5. pád | infixe | infixy |
| 6. pád | infixu | infixech |
| 7. pád | infixem | infixy |
Styl. poznámka: Význam 2 vázán pouze na některé popisy češtiny a jejich pojmový aparát.
odborný výraz
Význam 1
lingvistika
derivační nebo flektivní morfém vkládaný do kořene nebo kmene
Příklady:
Kupříkladu babylonské slovo wardum je otrok, vložením infixu at – wardatum získáme slovo označující otrokyni.
Z <i>dúti </i>je po infixu <i>dunúti</i>, jako z <i>plýti</i> je <i>plynúti</i> a <i>plývati</i>, viz dále.
Význam 2
lingvistika
morfém bez vlastního významu, s funkcí spojovací, např. mezi kmenem a příponou
Příklady:
Zde slouží infix jako spojovací prvek mezi dvěma morfémy.
Význam 3
informatika
zápis výrazu, ve kterém se operátory objevují mezi příslušnými operandy
Příklady:
Notace pomocí infixu je nejběžnější způsob matematického zápisu.
Na rozdíl od většiny podobných programů počítá v infixu a umí počítat s matematickými konstantami a i iracionálními čísly.