čeština
balamutit
sloveso (nedokonavý)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | balamutím | balamutíme |
| 2. osoba | balamutíš | balamutíte |
| 3. osoba | balamutí | balamutí |
| rozkazovací spôsob | balamuť | balamuťte |
| príčastie činné | balamutil | |
| príčastie trpné | balamucen | |
| prechodník, m. | balamutě | balamutíce |
| prechodník, ž. + s. | balamutíc | |
| verbálne substantívum | balamucení | |
expresívny výraz