čeština
balamutit
sloveso (nedokonavé)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | balamutím | balamutíme |
| 2. osoba | balamutíš | balamutíte |
| 3. osoba | balamutí | balamutí |
| rozkazovací způsob | balamuť | balamuťte |
| příčestí činné | balamutil | |
| příčestí trpné | balamucen | |
| přechodník, m. | balamutě | balamutíce |
| přechodník, ž. + s. | balamutíc | |
| verbální substantivum | balamucení | |
expresivní výraz