Tschechisch
domluvit
Verb (perfektiv)
Gram. Anmerkung: vid dokonavý
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | domluvím | domluvíme |
| 2. Person | domluvíš | domluvíte |
| 3. Person | domluví | domluví |
| Imperativ | domluv | domluvte |
| Partizip aktiv | domluvil | |
| Partizip passiv | domluven | |
| Transgressiv masculinum | domluviv | domluvivše |
| Transgressiv femininum und neutrum | domluvivši | |
| Verbalsubstantiv | domluvení | |
Bedeutung 1
dokončit mluvený projev, dopovědět, doříci
Synonyme:
doříci
dopovědět
Bedeutung 2
skončit jednání; expr. ukončit styky
Bedeutung 3
ústně dojednat, dohovořit, umluvit 1, smluvit
Synonyme:
smluvit
umluvit 1
dohovořit
Bedeutung 4
naléhavě poradit