čeština
domluvit
sloveso (dokonavý)
Gram. poznámka: vid dokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | domluvím | domluvíme |
| 2. osoba | domluvíš | domluvíte |
| 3. osoba | domluví | domluví |
| rozkazovací spôsob | domluv | domluvte |
| príčastie činné | domluvil | |
| príčastie trpné | domluven | |
| prechodník, m. | domluviv | domluvivše |
| prechodník, ž. + s. | domluvivši | |
| verbálne substantívum | domluvení | |
Význam 1
dokončit mluvený projev, dopovědět, doříci
Synonymá:
doříci
dopovědět
Význam 2
skončit jednání; expr. ukončit styky
Význam 3
ústně dojednat, dohovořit, umluvit 1, smluvit
Synonymá:
smluvit
umluvit 1
dohovořit
Význam 4
naléhavě poradit