Czech
domluvit
verb (dokonavý)
Grammar details: vid dokonavý
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | domluvím | domluvíme |
| 2. person | domluvíš | domluvíte |
| 3. person | domluví | domluví |
| imperative | domluv | domluvte |
| participle active | domluvil | |
| participle pasive | domluven | |
| Präsenspartizip masculine | domluviv | domluvivše |
| Präsenspartizip feminine, neuter | domluvivši | |
| verbal substantive | domluvení | |
Meaning 1
dokončit mluvený projev, dopovědět, doříci
Synonyms:
doříci
dopovědět
Meaning 2
skončit jednání; expr. ukončit styky
Meaning 3
ústně dojednat, dohovořit, umluvit 1, smluvit
Synonyms:
smluvit
umluvit 1
dohovořit
Meaning 4
naléhavě poradit