čeština
končit
sloveso (nedokonavé)
Gram. poznámka: vid nedokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | končím | končíme |
| 2. osoba | končíš | končíte |
| 3. osoba | končí | končí |
| rozkazovací způsob | konči | končete |
| příčestí činné | končil | |
| příčestí trpné | končen | |
| přechodník, m. | konče | končíce |
| přechodník, ž. + s. | končíc | |
| verbální substantivum | končení | |
Význam 1
činit konec, zakončovat, ukončovat
Synonyma:
ukončovat
zakončovat
Pro tento význam nejsou zveřejněny žádné cizojazyčné ekvivalenty.