Czech
končit
verb (imperfective)
Grammar details: vid nedokonavý
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | končím | končíme |
| 2. person | končíš | končíte |
| 3. person | končí | končí |
| imperative | konči | končete |
| participle active | končil | |
| participle pasive | končen | |
| Präsenspartizip masculine | konče | končíce |
| Präsenspartizip feminine, neuter | končíc | |
| verbal substantive | končení | |
❝
Meaning 1
činit konec, zakončovat, ukončovat
Synonyms:
ukončovat
zakončovat
No public translations are available for this meaning.