Tschechisch
kouřit
Verb (imperfektiv)
| Singular | Plural |
|---|
| 1. Person | kouřím | kouříme |
| 2. Person | kouříš | kouříte |
| 3. Person | kouří | kouří |
| Imperativ | kuř | kuřte |
| Partizip aktiv | kouřil |
| Partizip passiv | kouřen |
| Transgressiv masculinum | kouře | kouříce |
| Transgressiv femininum und neutrum | kouříc |
| Verbalsubstantiv | kouření |
❝Bedeutung 1
vydávat kouř
Synonyme:
dýmat (Bedeutung 1)
čadit (Bedeutung 1)
čoudit
Beispielsätze:
❝Uhlí bylo přes zimu venku, velmi špatně hořelo, kamna kouřila.
Weitere Beispielsätze
❝Bedeutung 2
vydávat páru, mlhu
Beispielsätze:
❝Sedlák Moutelík právě zasedl s rodinou k obědu – v talířích kouřila nudlová polévka.
Weitere Beispielsätze
❝Bedeutung 3
vdechovat a vydechovat kouř z doutnajícího tabáku; být kuřákem
Beispielsätze:
❝Několik žen v pyžamech a županech chodilo po chodbě a kouřilo nad kovovým stojanovým popelníkem.
❝V České republice kouří přibližně čtvrtina dospělé populace.
Weitere Beispielsätze