Czech
obětavec
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | obětavec | obětavci |
| genetive | obětavce | obětavců |
| dative | obětavci; obětavcovi | obětavcům |
| accusative | obětavce | obětavce |
| vocative | obětavče | obětavci |
| locative | obětavci; obětavcovi | obětavcích |
| instrumental | obětavcem | obětavci |
❝
Meaning 1
obětavý člověk
Example sentences:
❝Nepřišel bohužel rozhodčí, ale našel se obětavec, který odpískal utkání ke spokojenosti obou týmů.
❝Není každý takový obětavec, aby obětoval kus pokoje jako hernu pro kočky.