Checo
obětavec
sustantivo (masculino)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominativo | obětavec | obětavci |
| genitivo | obětavce | obětavců |
| dativo | obětavci; obětavcovi | obětavcům |
| acusativo | obětavce | obětavce |
| vocativo | obětavče | obětavci |
| locativo | obětavci; obětavcovi | obětavcích |
| instrumental | obětavcem | obětavci |
❝
Significado 1
obětavý člověk
Ejemplos:
❝Nepřišel bohužel rozhodčí, ale našel se obětavec, který odpískal utkání ke spokojenosti obou týmů.
❝Není každý takový obětavec, aby obětoval kus pokoje jako hernu pro kočky.