čeština
obětavec
podstatné meno (mužský rod)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | obětavec | obětavci |
| 2. pád | obětavce | obětavců |
| 3. pád | obětavci; obětavcovi | obětavcům |
| 4. pád | obětavce | obětavce |
| 5. pád | obětavče | obětavci |
| 6. pád | obětavci; obětavcovi | obětavcích |
| 7. pád | obětavcem | obětavci |
Význam 1
obětavý člověk
Príklady použitia:
Nepřišel bohužel rozhodčí, ale našel se obětavec, který odpískal utkání ke spokojenosti obou týmů.
Není každý takový obětavec, aby obětoval kus pokoje jako hernu pro kočky.