Tschechisch
obětavec
Nomen (der)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominative | obětavec | obětavci |
| Akkusativ | obětavce | obětavců |
| Dativ | obětavci; obětavcovi | obětavcům |
| Genitiv | obětavce | obětavce |
| Vokativ | obětavče | obětavci |
| Lokativ | obětavci; obětavcovi | obětavcích |
| Instrumentalis | obětavcem | obětavci |
Bedeutung 1
obětavý člověk
Beispielsätze:
Nepřišel bohužel rozhodčí, ale našel se obětavec, který odpískal utkání ke spokojenosti obou týmů.
Není každý takový obětavec, aby obětoval kus pokoje jako hernu pro kočky.