Czech
odmítnout
verb (perfective)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | odmítnu | odmítneme |
| 2. person | odmítneš | odmítnete |
| 3. person | odmítne | odmítnou |
| imperative | odmítni | odmítněte |
| participle active | odmítl | |
| participle pasive | odmítnut | |
| Präsenspartizip masculine | odmítnuv | odmítnuvše |
| Präsenspartizip feminine, neuter | odmítnuvši | |
| verbal substantive | odmítnutí | |
Meaning 1
projevit rozhodnutí neposkytnout (něco žádaného)
Synonyms:
odepřít (meaning 1)
Example sentences:
❝Jelikož odmítl zaplatit pokutu, bude jeho přestupek projednán u správního orgánu města.
❝Na naše pracoviště často přicházejí nemocní, jimž jinde již odmítli pomoci, a berou nás jako poslední naději pro záchranu končetiny.
Meaning 2
projevit rozhodnutí nepřijmout (něco nabízeného)
Example sentences:
❝Z jakého důvodu může člověk odmítnout dar 200 000 Kč na pomoc dětem v dětských domovech, je mi tedy záhadou.
❝Chtěl mi vrátit peníze, ale odmítla jsem to.
❝Před sezónou odmítl jít do Sparty a zakotvil ve svém „rodném“ Baníku.
Meaning 3
prohlásit za nesprávné
Synonyms:
zamítnout (meaning 2)
Example sentences:
❝Kamerunská vláda odmítla obvinění ze strany Rovníkové Guineje, že kamerunská armáda napadla její území.
❝Spojené státy odmítly výsledky ukrajinských voleb.
No public translations are available for this meaning.