Tschechisch
odmítnout
Verb (perfektiv)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | odmítnu | odmítneme |
| 2. Person | odmítneš | odmítnete |
| 3. Person | odmítne | odmítnou |
| Imperativ | odmítni | odmítněte |
| Partizip aktiv | odmítl | |
| Partizip passiv | odmítnut | |
| Transgressiv masculinum | odmítnuv | odmítnuvše |
| Transgressiv femininum und neutrum | odmítnuvši | |
| Verbalsubstantiv | odmítnutí | |
Bedeutung 1
projevit rozhodnutí neposkytnout (něco žádaného)
Synonyme:
odepřít (Einzelheite 1)
Beispielsätze:
Jelikož odmítl zaplatit pokutu, bude jeho přestupek projednán u správního orgánu města.
Na naše pracoviště často přicházejí nemocní, jimž jinde již odmítli pomoci, a berou nás jako poslední naději pro záchranu končetiny.
Bedeutung 2
projevit rozhodnutí nepřijmout (něco nabízeného)
Beispielsätze:
Z jakého důvodu může člověk odmítnout dar 200 000 Kč na pomoc dětem v dětských domovech, je mi tedy záhadou.
Chtěl mi vrátit peníze, ale odmítla jsem to.
Před sezónou odmítl jít do Sparty a zakotvil ve svém „rodném“ Baníku.
Bedeutung 3
prohlásit za nesprávné
Synonyme:
zamítnout (Einzelheite 2)
Beispielsätze:
Kamerunská vláda odmítla obvinění ze strany Rovníkové Guineje, že kamerunská armáda napadla její území.
Spojené státy odmítly výsledky ukrajinských voleb.
Keine öffentlichen Übersetzungen in dieser Bedeutung verfügbar.
Keine öffentlichen Übersetzungen in dieser Bedeutung verfügbar.