Tschechisch
osvědčit
Verb (perfektiv)
Gram. Anmerkung: vid dokonavý
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | osvědčím | osvědčíme |
| 2. Person | osvědčíš | osvědčíte |
| 3. Person | osvědčí | osvědčí |
| Imperativ | osvědči; osvědč | osvědčete; osvědčte |
| Partizip aktiv | osvědčil | |
| Partizip passiv | osvědčen | |
| Transgressiv masculinum | osvědčiv | osvědčivše |
| Transgressiv femininum und neutrum | osvědčivši | |
| Verbalsubstantiv | osvědčení | |
Styl. Anmerkung: knižní výraz knižní výraz
Bedeutung 2
dát najevo, projevit
Synonyme:
projevit