Checo
potupit
verbo (perfectivo)
Detalles gramaticales: vid dokonavý
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1.ª persona | potupím | potupíme |
| 2.ª persona | potupíš | potupíte |
| 3.ª persona | potupí | potupí |
| imperativo | potup | potupte |
| participio activo | potupil | |
| participio pasivo | potupen | |
| participio presente masculino | potupiv | potupivše |
| participio presente femenino y neutro | potupivši | |
| sustantivo verbal | potupení | |
❝
Significado 1
pohanět 2
Sinónimos:
pohanět 2