Tschechisch
sloučit
Verb (perfektiv)
Gram. Anmerkung: vid dokonavý
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | sloučím | sloučíme |
| 2. Person | sloučíš | sloučíte |
| 3. Person | sloučí | sloučí |
| Imperativ | sluč | slučte |
| Partizip aktiv | sloučil | |
| Partizip passiv | sloučen | |
| Transgressiv masculinum | sloučiv | sloučivše |
| Transgressiv femininum und neutrum | sloučivši | |
| Verbalsubstantiv | sloučení | |
Keine öffentlichen Übersetzungen in dieser Bedeutung verfügbar.
Bedeutung 2
chem. reakcí připravit složitější látku z látek jednodušších