čeština
sloučit
sloveso (dokonavé)
Gram. poznámka: vid dokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | sloučím | sloučíme |
| 2. osoba | sloučíš | sloučíte |
| 3. osoba | sloučí | sloučí |
| rozkazovací způsob | sluč | slučte |
| příčestí činné | sloučil | |
| příčestí trpné | sloučen | |
| přechodník, m. | sloučiv | sloučivše |
| přechodník, ž. + s. | sloučivši | |
| verbální substantivum | sloučení | |
Pro tento význam nejsou zveřejněny žádné cizojazyčné ekvivalenty.
Význam 2
chem. reakcí připravit složitější látku z látek jednodušších