čeština
sloučit
sloveso (dokonavý)
Gram. poznámka: vid dokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | sloučím | sloučíme |
| 2. osoba | sloučíš | sloučíte |
| 3. osoba | sloučí | sloučí |
| rozkazovací spôsob | sluč | slučte |
| príčastie činné | sloučil | |
| príčastie trpné | sloučen | |
| prechodník, m. | sloučiv | sloučivše |
| prechodník, ž. + s. | sloučivši | |
| verbálne substantívum | sloučení | |
Pre tento význam niesú dostupné žiadne verejné preklady.
Význam 2
chem. reakcí připravit složitější látku z látek jednodušších