čeština

prídavné meno

Štyl. poznámka: být (někomu) živou výčitkou (svou existencí připomínat něčí vinu); (ten člověk) je živá kronika (umí vypravovat mnoho příběhů z vlastní zkušenosti); líčit něco živými barvami (podávat výstižně, výrazně, barvitě); nebylo tam živé duše (nikdo tam nebyl); neprojde tudy ani živá noha (nikdo); tnout, píchnout do živého (masa) (dotknout se podstaty n. choulostivé stránky věci); za živý svět (by to neudělal) (za žádných okolností); živá mrtvola (tělesně zchátralý n. netečný člověk); živá voda (oživující, křísící (× mrtvá)); živou mocí se nemohl upamatovat, nevzpomněl si na to za živého boha ((přes všechnu snahu) vůbec ne);