Tschechisch
ďábel
Nomen (der)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominative | ďábel | ďábli; ďáblové |
| Akkusativ | ďábla | ďáblů |
| Dativ | ďáblovi; ďáblu | ďáblům |
| Genitiv | ďábla | ďábly |
| Vokativ | ďáble | ďábli; ďáblové |
| Lokativ | ďáblovi; ďáblu | ďáblech |
| Instrumentalis | ďáblem | ďábly |
Bedeutung 1
Religion
nadpřirozená bytost nepřátelská člověku, v úloze pokušitele a svůdce, zosobněné zlo, původně protivník, odpůrce Boha
Synonyme:
satan (Einzelheite 1)
Beispielsätze:
Bůh stvořil vše s dobrou přirozeností, ďábel se stal zlým svým vlastním rozhodnutím.
Nešťastný kněz byl obviněn z paktování s ďáblem.