čeština
ďábel
podstatné meno (mužský rod)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | ďábel | ďábli; ďáblové |
| 2. pád | ďábla | ďáblů |
| 3. pád | ďáblovi; ďáblu | ďáblům |
| 4. pád | ďábla | ďábly |
| 5. pád | ďáble | ďábli; ďáblové |
| 6. pád | ďáblovi; ďáblu | ďáblech |
| 7. pád | ďáblem | ďábly |
Význam 1
náboženstvo
nadpřirozená bytost nepřátelská člověku, v úloze pokušitele a svůdce, zosobněné zlo, původně protivník, odpůrce Boha
Synonymá:
satan (význam 1)
Príklady použitia:
Bůh stvořil vše s dobrou přirozeností, ďábel se stal zlým svým vlastním rozhodnutím.
Nešťastný kněz byl obviněn z paktování s ďáblem.