čeština
důvěrník
podstatné meno (mužský rod)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | důvěrník | důvěrníci |
| 2. pád | důvěrníka | důvěrníků |
| 3. pád | důvěrníkovi; důvěrníku | důvěrníkům |
| 4. pád | důvěrníka | důvěrníky |
| 5. pád | důvěrníku | důvěrníci |
| 6. pád | důvěrníkovi; důvěrníku | důvěrnících |
| 7. pád | důvěrníkem | důvěrníky |
❝
Význam 2
člověk, k němuž máme důvěru, jemuž svěřujeme důvěrné věci
Príklady použitia:
❝Po dlouhých diskuzích se svými blízkými důvěrníky královna rozdělila zemi a stanovila hranice Iberie.
❝V témže roce se seznámil s Hermannem Göringem a stal se jeho blízkým důvěrníkem.