Checo
osvědčit
verbo (perfectivo)
Detalles gramaticales: vid dokonavý
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1.ª persona | osvědčím | osvědčíme |
| 2.ª persona | osvědčíš | osvědčíte |
| 3.ª persona | osvědčí | osvědčí |
| imperativo | osvědči; osvědč | osvědčete; osvědčte |
| participio activo | osvědčil | |
| participio pasivo | osvědčen | |
| participio presente masculino | osvědčiv | osvědčivše |
| participio presente femenino y neutro | osvědčivši | |
| sustantivo verbal | osvědčení | |
Detalles estilísticos: knižní výraz knižní výraz
❝
Significado 2
dát najevo, projevit
Sinónimos:
projevit