Czech
pomocník
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | pomocník | pomocníci |
| genetive | pomocníka | pomocníků |
| dative | pomocníkovi; pomocníku | pomocníkům |
| accusative | pomocníka | pomocníky |
| vocative | pomocníku | pomocníci |
| locative | pomocníkovi; pomocníku | pomocnících |
| instrumental | pomocníkem | pomocníky |
Meaning 1
kdo nebo co pomáhá, podporuje někoho v určité činnosti
Synonyms:
pomáhač (meaning 1)
Example sentences:
Stal se královým rádcem a pomocníkem a připravoval definitivní dohody o uznání Vladislava českým králem.
Psy používají také jako pomocníky při lovu.
Velmi šikovný pomocník je přímá bruska.
Meaning 2
(vý)pomocná síla
Example sentences:
Do roku 1917 pracoval na lodích jako kuchařský pomocník a procestoval několik zemí.
Vystudoval gymnázium a po roční praxi na vzorové škole v Praze se stal učitelským pomocníkem v Mladé Boleslavi.
No public translations in this meaning available.