Checo
sloučit
verbo (perfectivo)
Detalles gramaticales: vid dokonavý
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1.ª persona | sloučím | sloučíme |
| 2.ª persona | sloučíš | sloučíte |
| 3.ª persona | sloučí | sloučí |
| imperativo | sluč | slučte |
| participio activo | sloučil | |
| participio pasivo | sloučen | |
| participio presente masculino | sloučiv | sloučivše |
| participio presente femenino y neutro | sloučivši | |
| sustantivo verbal | sloučení | |
❝
Significado 2
chem. reakcí připravit složitější látku z látek jednodušších
No hay traducciones públicas disponibles para este significado.